.png)
Bydlím v šesti stech metrech, dá se u nás pěstovat ovoce? Ptají se nás na to pořád. Odpověď je skoro vždycky ano. Jen je potřeba vybírat trochu jinak než v teplé nížině. Naše stromky pěstujeme na Vysočině u Hlinska, takže máme na čem stavět.
- Úrodu ve vyšší poloze nezničí zimní mráz, ale mrazivá noc v době květu. Vybírejte proto pozdě kvetoucí odrůdy.
- Podnož rozhoduje často víc než odrůda. Do svahů a chudších půd patří silněji rostoucí.
- Nadmořská výška sama o sobě nic neříká. Mrazová kotlina ve třech stech metrech bývá horší než otevřený svah v sedmi stech.
Vyšší poloha nemusí znamenat vysoko
Většinou se o vyšší poloze mluví zhruba od pěti set metrů nad mořem. Nadmořská výška je ale jen číslo a sama o sobě toho moc neřekne.
Stejné potíže dělá mrazová kotlina v nížině. Studený vzduch je těžší, stéká po svahu dolů a v uzavřeném údolí zůstane stát. Zahrada ve třech stech metrech na dně takového údolí může na jaře namrzat víc než zahrada v sedmi stech metrech na otevřeném svahu.
Kde se ráno nejdéle drží jinovatka? Kudy fouká? Kde po dešti stojí voda? To vám o vaší zahradě řekne víc než mapa nadmořských výšek.
Úrodu nezničí zima, ale květen
Je to asi největší nedorozumění. Ve vyšší poloze nepřijdete o sklizeň kvůli lednovému mrazu, ale kvůli jedné mrazivé noci v době květu. Strom je přitom naprosto zdravý.
Proto se ve vyšších polohách vyplatí odrůdy, které kvetou později. A proto je meruňka rizikovější než švestka. Meruňka nemá problém se zimou, ale kvete brzy.
Druhá věc je vyzrávání dřeva. Ve vyšší poloze končí vegetace dřív, takže hodně pozdní odrůdy nemusí stihnout dozrát a mladé letorosty nemusí do zimy vyzrát. Nevyzrálé dřevo pak namrzne i při teplotě, kterou by starší strom v pohodě přešel.
A ještě jedna věc, na kterou se zapomíná. Když v únoru celý den svítí slunce na jižní stranu kmene a v noci padne teplota k minus deseti, kůra praská. Nemá to nic společného s tím, jestli je odrůda mrazuvzdorná. Pomůže bílý nátěr nebo obal kmene na konci zimy.
Podnož rozhoduje často víc než odrůda
Ovocný stromek jsou vlastně dvě rostliny spojené dohromady. Nahoře odrůda, dole podnož, tedy kořenová část. Místo, kde se spojují, je na kmínku vidět jako zesílení. Podnož určuje, jak velký strom bude, jak hluboko zakoření, kdy začne rodit a jakou půdu snese.
| Silněji rostoucí podnož | Slabě rostoucí podnož | |
|---|---|---|
| Velikost stromu | Větší, potřebuje víc místa | Menší, vejde se i na malou zahradu |
| Kořeny | Hluboké, dobře drží ve svahu | Mělké, strom potřebuje trvalou oporu |
| Nároky na půdu | Snese sušší a mělčí půdu | Potřebuje lepší půdu a spolehlivou zálivku |
| První sklizeň | Později | Dřív |
| Do vyšších poloh | Ano, obvykle první volba | V mělké kamenité půdě ve svahu bývá zklamáním |
Do vyšších poloh a na svahy proto obvykle sáhnete po silněji rostoucí podnoži, i když si na první jablka počkáte o rok dýl.
Které druhy dělají nejmenší potíže
Nejvděčnější volba. Kvetou později než peckoviny, takže častěji uniknou mrazíkům. Dívejte se na odolnost vůči strupovitosti, ve vlhčím a chladnějším klimatu je tlak houbových chorob vyšší.
Hned po jabloních. Kvetou pozdě, snesou horší půdu a bývají spolehlivé i tam, kde ostatní peckoviny zklamou.
Višně patří mezi spolehlivé a řada odrůd je samosprašná, takže vystačíte s jedním stromem. Třešně kvetou dřív, a jsou proto ve vyšší poloze o něco rizikovější, i když samotnou zimu snášejí dobře.
Kvetou dřív než jabloně a hůř snášejí studený vítr. Stanoviště vybírejte pečlivěji, chráněné místo u zdi dělá u hrušní velký rozdíl. Počítejte s opylovačem, většina hrušní není samosprašná.
Sázka. Meruňka kvete často už v březnu, kdy mrazíky chodí pravidelně. Může vám růst deset let a rodit jednou za čtyři sezóny. Šance zvyšuje pozdněji kvetoucí odrůda a stanoviště mimo mrazovou kotlinu. Jistotu ale nemáte.
U opravdu drsných zahrad rozumnější začátek než stromy. Rybíz a angrešt patří k nejotužilejším, josta je nenáročná a bez trnů. U kanadských borůvek počítejte s kyselou půdou, v běžné zahradní zemině bez úpravy substrátu neporostou.
Kdy sázet
Prostokořenné stromy se sázejí v době vegetačního klidu, tedy zhruba od opadu listí do rašení. Zbývají dvě okna.
| Podzimní výsadba | Jarní výsadba | |
|---|---|---|
| Výhoda | Kořeny pracují i po opadu listí, na jaře strom rovnou vyráží | Strom nečelí zimě čerstvě přesazený |
| Nevýhoda | Ve vyšší poloze je nutné stihnout to dřív, než půda promrzne | Větší potřeba zálivky v prvním létě |
| Komu doporučujeme | Mírnějším polohám a půdám, které nepromrzají brzy | Drsným lokalitám a všem, kdo váhají |
Prostokořenný stromek je bez zeminy a expeduje se jen v tomhle období. Po zasazení obvykle rychleji zakoření, protože kořeny jdou rovnou do půdy. Kontejnerovaný roste v květináči a dá se sázet skoro celou sezónu. Aktuální termíny expedice najdete v sekci doprava a platby.
Tři chyby, které vidíme nejčastěji
- Hluboká jáma místo široké
Kořeny rostou do stran, ne dolů. Jáma má být širší než kořenový systém, ne hlubší. A vrací se do ní původní zemina promíchaná s kompostem, ne čistý substrát. Jinak vznikne květináč v zemi, ze kterého kořeny nemají důvod vyrůst ven.
- Zasypané místo štěpování
Musí zůstat nad zemí. Když ho zasypete, odrůda si vytvoří vlastní kořeny a podnož ztratí smysl.
- Kůl zatlučený až po výsadbě
Prochází kořeny. Patří do jámy dřív než strom. Ve větrné poloze je opora povinná, ne volitelná.
K tomu první dvě sezóny vydatná zálivka, radši méně často a pořádně než denně po troškách. A mulč, který se ale nesmí opírat o kmen.
Vyšší poloha ovocné stromy nevylučuje. Rozhoduje kombinace odrůdy, podnože a stanoviště, a z toho všeho nejvíc ovlivníte to poslední. Napište nám nadmořskou výšku, orientaci pozemku a jakou máte půdu. Rádi poradíme, co do vašich podmínek dává smysl.
Prohlédnout ovocné stromky Napsat nám