.png)
Hlavní termín je konec léta a podzim, zhruba od konce srpna do září. V teplejších nížinách jde sázet do poloviny října, ve vyšších polohách je rozumné stihnout to do konce září. Platí to ale jen pro zelené zakořeněné sazenice. U frigo sadby a u odnoží z vlastního záhonu je termín jiný.
- Zelená zakořeněná sazenice se sází koncem léta a plodí hned v následující sezóně.
- Frigo sadba se sází od jara do konce června a plodí zhruba dva měsíce po výsadbě.
- Srdíčko musí při výsadbě zůstat nad zemí. Za většinou nepovedených záhonů stojí přesně tohle.
Proč je podzim lepší než jaro
Na konci léta jsou noci chladnější a rána vlhká, takže čerstvě vysazená rostlina netrpí. Do zimy má několik týdnů na zakořenění. A hlavně na jaře už jen naváže na to, co má hotové, a plodí hned v následující sezóně.
Při jarní výsadbě rostlina zakořeňuje a zároveň čelí prvnímu létu. První úroda bývá slabší a plná sklizeň přijde až o rok později.
Tři druhy sadby, tři různé termíny
| Typ sadby | Kdy sázet | Kdy plodí |
|---|---|---|
| Zelená zakořeněná | Konec léta a podzim | V následující sezóně |
| Frigo sadba | Od jara zhruba do konce června | Přibližně dva měsíce po výsadbě |
| Odnože z vlastního záhonu | V průběhu léta, zhruba červen až srpen | V následující sezóně |
Zelená zakořeněná sazenice je živá rostlina s listy a kořenovým balem. To je typ, který od nás dostanete nejčastěji.
Frigo sadba jsou sazenice vykopané v době vegetačního klidu, zbavené listů, roztříděné podle průměru srdíčka a skladované v chladu kolem minus jednoho až minus dvou stupňů. Jejich hlavní výhoda je, že se sklizeň dá načasovat. Je to běžná profesionální technologie, jen chce jiný termín než zelená sadba.
Odnože z vlastního záhonu berte první nebo druhou od mateřské rostliny, další už bývají slabší. Má to smysl, pokud je porost zdravý. Když na záhoně byly houbové choroby, přenesete je s odnožemi dál a je čistší začít znovu.
Jak poznat dobrou sazenici
Nejdůležitější je srdíčko, tedy růstový vrchol uprostřed rostliny, ze kterého všechno vyráží. Musí být živé a nepoškozené. Co dál kontrolovat:
- Tři až čtyři zdravé listy bez skvrn.
- Kořeny světlé a rozvětvené. Tmavé, měkké nebo slizké kořeny znamenají problém.
- Kořenový bal, který se nerozpadne, když rostlinu vyjmete ze sadbovače.
- Kompaktní růst. Vytáhlá rostlina s měkkými řídkými listy bývá znak rychlení v teple.
Jedna chyba při výsadbě stojí celý záhon
Kořeny celé pod povrchem, ale střed rostliny volný. Zasypané srdíčko rostlinu obvykle zahubí, příliš vysoko posazená rostlina zase vysychá.
Rozestupy dělejte zhruba 25 až 30 centimetrů v řadě a kolem 50 centimetrů mezi řadami. Není to kosmetika, mezi rostlinami musí proudit vzduch, jinak roste riziko houbových chorob.
Nesázejte jahody po bramborách, rajčatech ani po jahodách, sdílejí choroby. Mulč nebo netkaná textilie drží vlhkost a zabrání tomu, aby plody ležely na hlíně. A hned po výsadbě vydatně zalijte. S přihnojením počkejte, k tomu se hodí hnojivo určené pro jahody a borůvky.
Na jednom místě nechte jahody tři, maximálně čtyři roky. Pak roste tlak chorob a záhon se přesouvá jinam.
Jahody v truhlíku
Jde to a termín je stejný. Volte nádobu hlubokou aspoň dvacet centimetrů a počítejte s tím, že v truhlíku vysychá substrát mnohem rychleji než v záhonu.
Nejvděčnější jsou převislé a měsíční odrůdy, které plodí průběžně celou sezónu místo jedné velké sklizně.
Kolik rostlin pořídit
| Co od záhonu čekáte | Kolik rostlin |
|---|---|
| Občasné česání ke snídani | 10 až 20 |
| Zavařování a mražení | 50 a víc |
Napište nám, jestli chcete jednu velkou sklizeň, nebo průběžné plození celou sezónu. Rádi poradíme, co do vašeho záhonu nebo truhlíku sedne.
Prohlédnout jahodníky Napsat nám